MONGOLSKO

Představte si zemi velikosti tří Francií nebo pěti Itálií - to je Mongolsko:

• plocha 1 566 500 km²,
• počet obyvatel k 1. 7. 1997 - 2 369 000,
• hustota (jedna z nejmenších na světě) - 1,51 obyv./km².

Když bychom jeli po nejdelší přímce od západu na východ Mongolska, tak najedeme 2 392 km a ze severu na jih 1 259 km, po obvodu hranic bychom napočítali 7 678 km.
V Mongolsku se nachází místo světového maxima zimního atmosférického tlaku, místo nejjižnějšího výskytu věčně zmrzlé půdy na severní polokouli a místo nejsevernějšího výskytu pouští. Podle rozdílu denních i ročních teplot je Mongolsko země s nejvíce kontinentálním podnebím. Rozdíl ročních teplot v Ulánbátaru je 90 ^°C. Nejchladnější měsíc v Mongolsku je leden, kdy byla nejnižší teplota naměřená -52,9 °C. V červenci, který je nejteplejším měsícem, bývá až +40°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může být kolem 30 °C a co je nejdůležitější - v průměru bývá za rok v Mongolsku neuvěřitelných 250 slunečných dní. Tedy krátce řečeno - jasno a sucho, jako na horách. A to doslova, neboť průměrná nadmořská výška v Mongolsku je 1580 m n.m. Hlavní město Ulánbátar leží v dolině řeky Toly, ale to znamená, že přesto leží v nadmořské výšce 1351 m n.m.

Ač se to může zdát k nevíře, tak na severu Mongolska můžeme zavítat do pásma tajgy a vidět soby. Vzhledem k hornatosti terénu jsou zde ekosystémy mozaikovitě roztroušené, takže vedle sebe zde můžeme najít typickou jehličnatou tajgu i porosty listnatých lesů a stepi. V Mongolsku se lesy nacházejí hlavně v lesostepní zóně. Jejich plocha zabírá 15,2 mil. ha, což je 9,6% území. Lesy bývají obvykle na severních a severozápadních svazích hor a můžeme v nich napočítat na 140 druhů dřevin a keřů.
Nejrozšířenější dřevinou lesního pásma je modřín. Limba (kedr) je charakteristická pro tajgu Chentejské oblasti a okolí jezera Chovsgol. Borovicové lesy jsou v Slengijské oblasti. Smrk a jedle se vyskytují méně.

Fauna Mongolska je neobyčejně zajímavá. Doposud bylo v Mongolsku zjištěno 640 druhů obratlovců a přes 20 000 bezobratlých. Z obratlovců je známo 135 druhů savců, 410 druhů ptáků (z toho 316 hnízdících), 60 druhů plazů a obojživelníků a 68 druhů a poddruhů ryb. Z bezobratlých je kolem 13 000 druhů hmyzu, 1 000 druhů červů, 50 druhů měkkýšů, 98 druhů korýšů a několik tisíc druhů prvoků.

Po příjezdu do Ulánbátaru každého překvapí, že stejně jako u nás vrabci, poletují ve městě na každém kroku luňáci a jiní draví ptáci, kterých je opravdu neuvěřitelné množství. Jakmile se vydáme autem ven z města, můžeme ve stepi spatřit charakteristické nory svišťů anebo párek krásných jeřábů majestátně se procházejících mezi trávou a květy. Doslova z pod kol auta nám budou vyskakovat mnohé druhy hlodavců. Když budeme neopatrní a ponecháme chvíli bez dozoru ležet ve stepi náš dalekohled nebo fotoaparát, jistě ho během chvilky najde a odnese do svého hnízda orel stepní. Můžeme vyplašit i hejno dropů. Větší savci jsou obvykle opatrní, ale budeme-li ve správný čas na správném místě, tak můžeme spatřit i tisícihlavá stáda antilop dzerenů nebo džejranů.