První dorazila do Brna Lucka z Úval, nic neponechala náhodě a jela autobusem Student Agency a tak tu byla včas. To Verča z Frýdku-Místku jela vlakem, který měl 15 minut zpoždění. Tím pádem jsme ve vlaky ztratili důvěru a MHD se raději přepravili na Starou Osadu, odkud jede autobus č. 201 do Jedovnic a dále až k našemu cíli ve Vilémovicích. Tam už čekal Petr z Pardubic a Iva z Vranové, která to měla nejblíže.

Vilémovice jsou stará obec, která vznikla již v roce 1267. Obec leží na území CHKO Moravský kras nad levým okrajem Suchého žlebu, 10 km východně od Blanska a 3 km severně od Jedovnic v nadmořské výšce 497 m.

V roce 1876 byla v obci vystavěna jednopatrová budova školy, která dnes slouží jako víceúčelová budova, ve které je obecní úřad, knihovna, hospoda, kulturní a společenské zařízení, tělocvična a hasičská zbrojnice. Tak tady jsme byli ubytováni a v již zmíněné hospodě U netopýra, čekali na poslední příchozí Anulku z Prostějova, která však nezvládla nástrahy cestování a vystupování a přestupování v malých vesničkách, takže ji nakonec musel zbloudilou zachraňovat taťka a dovezl ji až kolem půl jedenácté večer. Večer jsme strávili klábosením a sdělováním nejrůznějších novinek, které se udály za dobu, kdy jsme se neviděli.

Ráno jsme vstali poměrně brzy a vyrazili nejdříve do obchodu, kde jsme nakoupili zásoby vody na cestu, a poté se vydali po červené turistické značce k propasti Macocha.

Propast Macocha, která je majetkem obce Vilémovice, je nejhlubší zpřístupněnou propastí v České republice. Na jejím dně jsou kromě ponorné říčky Punkvy i dvě několik desítek metrů hluboká jezírka. Hloubka propasti 138,7 m způsobuje významnou klimatickou a vegetační inverzi.

Prohlédli jsme si propast z obou vyhlídkových můstků a pokračovali dále lesem do Sloupu. Zde v obci, která získala titul obec roku 2000, jsme přijali oběd v místní restauraci a takto posilněni šli na prohlídku jeskyní. Po hodině strávené v chladném podzemí jsme se po silnici přes Ostrov u Macochy dostali zpět do Vilémovic.

Protože Anulka s Ivou hned odpoledne zase odjížděly za svými jinými povinnostmi, vyprovodili jsme je na autobusy směr Blansko a Senetářov. Spadlo pár kapek deště a tak jsme odbourali večerní procházku a čas trávili hraním karet a Scrabble.

V neděli ráno jsme nespěchali se vstáváním, neboť nás čekal už jenom úklid a rozjezd do svých domovů.

malá obrazová galerie